Poselství

Moje první povídka, původně zveřejněná na blogu na Lupě, 1. 2. 2010

Přišlo to jako blesk z čistého nebe.

– Máme signál.

Asi centimetrová zelená kontrolka na pulsním demodulátoru mluvila za vše.

– Kde se zapíná audio?

Sálem se rozlehl skřípavý zvuk signálu ze zdroje vzdáleného několik světelných let v nekonečném vesmíru.

– Opakuje se to v krátkých symetrických paketech. Pozemské vlivy jsme vyloučili, pane profesore. Je to nepochybně z jiné galaxie.

– Svolejte tým.

Od začátku vysílání uběhlo nekonečných třináct minut, když přístroj opět ztichl.
Ticho v sále by se dalo porcovat na milimetrové plátky.

– Udělali jsme, co jsme mohli.

Centrum pro sledování vesmírné komunikace se probudilo jako mraveniště před letní bouřkou. Data uložená na serveru se během několika vteřin začala automaticky přenášet na desítky dešifrovacích center po celé planetě. Světové týmy odborníků na demodulaci signálu, dekompresi, dešifrování, lingvistiku a sémantiku byly najednou v centru pozornosti.

Uběhlo dlouhých sedmadvacet dnů…

– Zkontrolovali jste to?

– Řešení přišlo ze tří nezávislých center, všichni to ověřili snad stokrát. Máme souvislý text, ale týmy pro lingvistickou analýzu kompletně pohořely.

– Musíme to zveřejnit v tomto stavu?

– Není jiná možnost, pane prezidente.

Text zprávy nikomu nedával smysl, přesto byl všem až bolestně povědomý.

„To být lukrativní zpráva od pan P’tchuk Bej-C’ch-an, výkonný syn ředitel Federální Galactic Rozvoj Banka. Je pochopitelné pochybnost, protože nevíte. Dostal jsem tvuj odkaz na Muj dotaz pro Ty, kostýmy navrhla muj obchodní vztah…“